Co se stane, co se vlastně změní? Když člověk byl a náhle tady není?
O to více mě mrzelo, že ho s nejvyšší pravděpodobností nestihnu. Uřícená a zpocená jsem vtrhla do místnosti už zcela zaplněné lidmi. Kývla jsem na kolegu, který ukázněně poslouchal a vyvažoval naši účast, zatímco já lítala po doktorech. Můj vstup všechny vyrušil, nedůtklivé pohledy řečníka byly tudíž naprosto oprávněné. Vzadu v rohu pro mě nalezli volnou židli, chvatně jsem se usadila a z výše uvedených důvodů okamžitě předstírala velké zaujetí.
Kde se vzala, tu se vzala moje fobie. Proboha, vždyť já si po té nemocnici a tramvajích neumyla ruce. Moje velké oči množily všudypřítomné bacily, mikroby a baktérie nadzvukovou rychlostí. Všelijak jsem se vrtěla, ošívala a otírala, až jsem z nervozity olízla mnou infikovanou tužku. Ááá, dost.
I nechala jsem všechno ležet a běžet a potichoučku, nenápadně vyklouzla z místnosti.
Bez prodlení mířím k umyvadlu. Preventivně, abych zase nerušila, využiji také toaletu. Leč tím pro mě porada skončila.
Zpátky to prostě nešlo. Byla jsem uvězněná na klasickém, malém, zděném záchodě. V žádné novodobé kabince. Ruce jsem měla sice čisté, ale docela prázdné. Vzduch se ke mně dostával pouze štěrbinami kolem dveří a klíčovou dírkou. Přičemž klasický klíč v klasickém zámku se ani nehnul.
Klepáním a nesmělým „haló?“ jsem se tedy jala domáhat svobody.
Záhy, s rostoucí úzkostí a nástupem další mojí klaustrofobie, začínám s dveřmi rumplovat a volat o pomoc.
Nic naplat. Místnůstka byla odlehlá a porada zřejmě napínavá.
Můj svět se vměstnal do klíčové dírky. Skrze ni jsem dýchala, viděla, halekala i naslouchala. Na rozdíl od dveří, do kterých jsem zatím pořád jenom kopala.
Hurá! Hlasy! V omezeném úhlu pohledu se cosi hnulo.
„Potřebujete něco?“
„Potřebuji ven!“
Prostrčit klíč pode dveřmi je pokyn, který sice zní velmi jednoduše, nicméně vyžadoval trpělivé a úporné podsouvání.
Věřte, či nevěřte. Po marných pokusech z druhé strany se mi ulevilo. Kdyby se povedlo, klika cvakla a dveře letěly, byla bych za úplného idiota.
Ale kdepak, problém se zdál zapeklitější. Následné informace je třeba brát s rezervou, protože těch se na moji stranu klozetu dostávalo jen sporadicky. Patrně se volá posila, usuzuji, když ke mně doléhají další a další hlasy a můj výhled doznává změny.
O vyražení dveří nemůže být řeč, chybí síly i manipulační prostor. Devadesát procent místnůstky totiž vyplňuje záchodová mísa a já.
Ve své izolaci jsem se tedy alespoň důrazně dožadovala konverzace.
Hysterie se časem rozplynula. Na otázky z civilizace typu „nepotřebujete napít?“, jsem odvětila zcela rozumně, že potřebné brčko dosud nebylo patentováno. Přivedli i mého kolegu, asi si mysleli, že známý hlas uklidňuje. To sice ano, ale jeho udivený dotaz, „co tam proboha děláš?“, mě okamžitě vrátil do původního rozpoložení.
Že jde skutečně do tuhého, jsem pochopila ve chvíli, kdy mně pod prahem začali podsouvat denní tisk. „Jak sem asi dopraví žárovku, kdyby, nedej bože, praskla?“ maluji si čerta na zeď.
Z živé diskuze přede dveřmi toalety jsem vydedukovala, že volají zámečníka. Ale prý to není samo sebou, teď něco má, prostě trpělivost. Ono také co jiného, že? Když nekonečné hodiny sedíte na záchodovém prkénku a svět se vám zúží do klíčové dírky, tak nic víc než trpělivost nepotřebujete.
Přivolaný zámečník díky bohu trpělivý byl, návdavkem i vytrvalý a schopný. Nicméně optikou z mé druhé strany klozetu přece jen jednu chybu měl. Byl nemluvný. Ovšem úspěšný!
Teď považte! Když jsem se, z mého pohledu po boji o holý život, po nesmírné době vrátila na poradu, nic se tam nezměnilo. Řečník mluvil se stejným zápalem a ostatní mu naslouchali s naprosto stejným zaujetím.
A tak mi ve znovu nabytém vzduchu a prostoru zůstala viset otázka: Co se stane, co se vlastně změní? Když tady člověk byl a náhle tady není?
Sylva Heidlerová
Nehanobme pomníky Covidem! Možná slyším trávu růst.
Oslavy osvobození 75. výročí konce druhé světové války proběhly v České republice bez jásotu, bez potlesku, s pietou. Doznívala vlna pandemie chřipky Covid-19. Bohužel někde se řečnilo i mlčky, a to slovy do kamene tesanými.
Sylva Heidlerová
Tak trochu za čárou … první linie
Pohřby v době pandemie jsou vzácnou společenskou událostí. Bez ohledu na počet přítomných jsou povolené - s kondolencí, v rouškách, s odstupem. Smuteční síň je dezinfikovaná.
Sylva Heidlerová
Bez vás to zvládneme!
Květná neděle, čtvrtý týden karantény. Nesmíme se navštěvovat. Nakupujeme jen to nezbytné, ven vycházíme v nejnutnějším případě, ne více než dva lidé v metrových odstupech. Jsme lidé disciplinovaní, vláda nás chválí.
Sylva Heidlerová
Jak jsem nakoupila, tak prodávám
Manžel si už léta libuje v obchodních centrech. Přesto že je samotář a introvert, a nebo možná právě proto. Tvrdí, že mu velký, anonymní prostor vyhovuje, od nikoho rady nepotřebuje, notabene ode mne.
Sylva Heidlerová
Úředníkova kariéra roste s počtem podřízených
Právě odjeli. Tři úřednici strávili v cizí kanceláři dva dny. Namátková kontrola z ministerstva „bez důvěry“. Žádná pochybení odhalena nebyla. Předpokládáte úlevu?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Prodej bytu 3+kk, 67m2, lodžie, revitalizace, rekonstrukce, OSVL, Ostrava Poruba ul. Kosmická
Kosmická, Ostrava - Poruba
3 990 000 Kč
- Počet článků 51
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2429x