Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejsem velkorysá a je mi za to třikrát a ještě jednou hanba

23. 11. 2016 12:30:55
V ranním chvatu si běžím koupit rychlou svačinu do vyhlášeného pekařství. Už ve dveřích jindy vonícího krámečku mě zarazil podivný zápach. Příčinu nebylo těžké najít. Na zemi za jedním z regálů seděl zavánějícíí člověk.

Umaštěný, nečistý, nemytý, zarostlý. V ruce třímal sklenici vody. Nedokázala jsem ho přehlédnout, nešlo to. A tak jsem s kapkou hanby kolem regálu dvakrát všímavě prošla. A pochopila.

Z bližší vzdálenosti se k pachu neudržovaného těla přidal ještě odér alkoholických výparů. Ze shonu a štěbetání prodavaček vyšlo najevo, že pán se prostě u rohlíků sesul k zemi. Neváhaly tedy a zavolaly záchranku, rychlý výjezd, číslo 155. Očima přitom sledovaly displeje svých telefonů, aby zkontrolovaly, zda doba příjezdu nepřekročí patnáctiminutový limit. V ranní špičce na hlavní třídě velkoměsta, stihli to!

Siréna. Dusot. Do obchodu rázem vběhl pár lékařů, pak další dva záchranáři s nosítky. Vybaveni vším, čím se zachraňují životy. Pána, který mezitím stihl pozvracet podlahu, se vší péčí nakládají do sanitky.

Já tam stála a zírala. A podruhé mi byla hanba. Protože ten člověk na mě zíral také. Viděla jsem to. Při polohování stihl potajmu strčit do kapes špinavého kabátu dvě koblihy. Využil chvíle, zneužil soucitu! Do boxu hmátl jen tak, rukama od zvratků. Nezvládla jsem si pak koblihu koupit. Nejsem si jista svojí imunitou a narovinu - štítila jsem se. Je mi za to hanba do třetice.

A konečně je mi hanba za to, že tomu pánovi naši nemocnici nepřeju. Já i naše rodina po celý život platíme nemalé daně, nemalé sociální a zdravotní pojištění. Při zpoždění platby platíme i pokuty, protože úřady s námi nemají slitování, neznají bratra.

A jiný prostě nedělá nic. Pardon, dělá. Krade. A pak ulehneme na stejné nemocniční lůžko, se stejnou péčí, se stejným vybavením. Skutečně na to máme VŠICHNI nárok a právo? Já vím - kdyby mi ten smrad vadil, mohu si připlatit za samotu. Zase já. Také vím, že solidarity je potřeba. A že žádný život není cennější než druhý.

Proto je mi hanba.

A tak navrhuji východisko z této rovnosti. Čtvrtou cenovou skupinu – špitály pro ty, kteří našemu státu odmítají přispět alespoň elementární slušností, když už ne jediným poplatkem, jedinou daní, jediným solidárním skutkem. Ze společného čerpají o sto šest, beze studu.

Je mi hanba, nejsem velkorysá, nemám slitování a mezi těmito lidmi neznám bratra. Přiznání je přece polehčující okolnost.

Autor: Sylva Heidlerová | středa 23.11.2016 12:30 | karma článku: 47.60 | přečteno: 12410x

Další články blogera

Sylva Heidlerová

Narodila se máma

Byla krásná, byla milá, byla chytrá, zkrátka fajn. Navrch radost, uvnitř smutek, a tak trochu skrytý žal. Potkaly jsme se. Co na ni já?

2.8.2017 v 8:59 | Karma článku: 28.85 | Přečteno: 620 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Když jsou rodiče rukojmími svých dětí. Interaktivní blog.

Byli jednou jedni manželé, kteří založili hospodu. Co hospodu - penzion i usedlost. Dřeli do úmoru od nevidím do nevidím, posluhovali zákazníkům i dobytku. A vychovávali tři syny. Nezvonil zvonec, nebyl pohádky konec.

23.7.2017 v 18:50 | Karma článku: 38.72 | Přečteno: 3417 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Bez vody nelze žít. A já byla takový skrblík. A takový škodič!

Parno, dusno, sucho. Požáry! Žízeň! Tiskové agentury napříč světem i náboženstvím hlásají: Lidstvu dochází voda. A bez vody nelze žít, dodávají oslovení odborníci.

26.6.2017 v 6:22 | Karma článku: 38.30 | Přečteno: 2979 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Není kouře bez ohýnku, není nad pokakanou plínku

Měla jsem je ráda, ty dřívější hospody. Útočiště dospělých, do kterého děti mohly nakukovat jen zpovzdálí a s touhou. V krčmě jsme si kupodivu rovni, jdeme tam za stejným účelem. S přídechem zapovězeného se těšíme,

9.6.2017 v 15:01 | Karma článku: 40.89 | Přečteno: 2435 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Radim Lhoták

Po Německu se potulují stovky tisíc odsouzených nelegálních imigrantů: Není je kam zavřít.

Brusel úspěšně blokuje jakákoliv účinná opatření a německé orgány šturmují v otázkách vnitřní bezpečnosti. Čeká nás stejná doba temna jako po pádu Římského impéria?

19.8.2017 v 12:44 | Karma článku: 31.30 | Přečteno: 948 |

Leona Orságová

Obtěžování? Buď ráda, že se líbíš!

„Fííí! Ty máš ale postavičku, nechceš, abych ti...“ aneb málokterá láska začala hvízdáním a pokřikováním z lešení.

19.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 18.76 | Přečteno: 1123 |

Lubomír Stejskal

K útoku v Barceloně trochu jinak

Dovedeme si představit, že by Evropská unie posílala finanční prostředky Islámskému státu? Šílená otázka, šílená představa. Proč se takto šíleně ptám?

19.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 45.16 | Přečteno: 4228 | Diskuse

Petr Sejkora

Nůž na krk EU - referendum 2021

Není řeč o emotivním CZEXIT! Jde o využití příštích 4 let k vyjednání důstojnější existence ČR v unii.

19.8.2017 v 5:45 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 781 | Diskuse

Luděk Mazurek

Integrace po muslimsku!?

Tzv. „integrace“ muslimských imigrantů už v zemích EU spolkla miliardy a miliardy Euro. A výsledek? Jediné, co se spolehlivě podařilo do Evropy importovat a „integrovat“ je přetrvávající islámský vražedný terorismus a izolovanost.

18.8.2017 v 18:09 | Karma článku: 33.94 | Přečteno: 1062 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 35.29 Průměrná čtenost 2409

Žena v přechodném stadiu, která už má něco nažito a leccos i zažito. Ale pořád málo prožito! Motto: Nikdy nezměníš svůj život, dokud nezměníš něco, co děláš denně. John Maxwell



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.