Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přející, šik, krásná, zdravá a spoutaná. Přesto nechtěná!

26. 01. 2017 15:06:29
Výstaviště v Brně, veletrh regionálního cestovního ruchu. Stánek s rukodělnými výrobky, šité korálové šperky. Bižuterii nenosím. Jsem příliš pohodlná, abych ji odložila, tudíž se mi s ní špatně spí.

Kolegyně, které tak pohodlné nejsou, mě ale tentokrát přemluvily. S pohledem znalým věci a slovy: to je snad šité přímo na tebe, mi oblékly velikánský třpytící se náramek. Jejich vkus ocenilo nemalé publikum, které mojí koupi zvědavě přihlíželo zpovzdálí. Kauf nešlo neuzavřít.

Dobře holky. To, že bižu nenosím, neznamená, že nezačnu. „Kolik to platím?“ „Sedm set korun,“ potěšila se obchodnice.

„Není to moc drahý?“ rozhlížím se rozpačitě. Doposud jsem se domnívala, že bižuterie je laciná cetka, která se ušlechtilému kovu cenou přirovnat nedá. Teď už vím, že dá. Lidé totiž horlivě kroutí hlavou a přesvědčují mě, že výhodněji ten skvost zkrátka nekoupím.

„Víte, paní, vono je to dvacet hodin tvrdý práce,“ uraženě se ohradila prodavačka. Ty jo! A já bych o tom ještě smlouvala. Jak ostudné. Omluvila jsem se za svoji zpozdilost, vytáhla sedm stokorun a ...připadala si jak znovuzrozená.

Zálibně sleduji svoji „in“ okroužkovanou ruku. Je mi lépe na těle i na duši. Podpořila jsem řemeslo a navíc jsem mimořádně šik. To se musí zapít. Stylově a zdravě. Stánek s domácí pálenkou z padesáti životodárných bylin se přímo nabízel. Jsem přející, mám šmrnc a navíc budu zdravá.

„To je na krásu, paní,“ láká trhovec. Vida, tak ještě i krásná. Cena sice žádná láce, ale jestli chci šetřit, měla jsem zůstat doma, no ne? Statečně koštuji, tož slušnost velí: nakoupit! Ostentativně přitom šermuji zápěstím, aby nový šperk dodal mému obchodu eleganci a švih. Pro případ, že by to ti dva likérníci neocenili, si s grácií opřu dlaň o dřevěný pult. A při tom už zůstalo.

Stylový náramek setrval v jedné škvíře trčet. A já s ním. Na změnu naší pozice to nevypadalo ani po hodině. Dotčení obchodníci měli napilno, což o to. Skleničku v mé druhé ruce neustále něčím dolévali a namísto zákazníkům se věnovali mému náramku. Blokovala jsem jim kšeft, a navíc se zdálo, že mi to zas tak nevadí. Desítky bylin v tom jejich pití na mě působily báječně a naše role se vyměnily.

„Nic se neděje, konec konců já mám času dost, jsem tu až do neděle,“ uklidňuji je, sama udivená tím, že to nechápou. Naopak. Rozhodli se přikročit k nejhoršímu. Celý stánek rozmontují, uvolní pult a mě z něho vyklepou. A to se také stalo.

Přestože namísto půvabného kiosku opouštím jeho trosky, cítím se spokojeně a bujaře. Kde se vzal, tu se konečně vzal, rozveselený hlouček mých kolegyň.

„Holky, to musíte ochutnat a mít. Skvělé pití,“ snažím se prodejcům oplatit zdevastovaný stánek propagací jejich výrobků. Snaha se neminula účinkem. Laškovaly, ochutnaly, nakoupily. Spokojenost na všech frontách. Do té doby, než jsem se znovu opřela o ten zpropadený pult. A bylo.

Podruhé se výrobci bylinné pálenky zdáli rychlejší. Už byli secvičení. Stánek rozmontovali bez úsměvu, naštěstí i beze slov. Záhy mě - osvobozenou - nikdo nezdržoval. Kupodivu už ani nechtěli, abych je propagovala. Zajímalo je jediné - zda a kdy veletrh natrvalo opustím.

Autor: Sylva Heidlerová | čtvrtek 26.1.2017 15:06 | karma článku: 29.79 | přečteno: 1606x

Další články blogera

Sylva Heidlerová

Narodila se máma

Byla krásná, byla milá, byla chytrá, zkrátka fajn. Navrch radost, uvnitř smutek, a tak trochu skrytý žal. Potkaly jsme se. Co na ni já?

2.8.2017 v 8:59 | Karma článku: 28.85 | Přečteno: 620 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Když jsou rodiče rukojmími svých dětí. Interaktivní blog.

Byli jednou jedni manželé, kteří založili hospodu. Co hospodu - penzion i usedlost. Dřeli do úmoru od nevidím do nevidím, posluhovali zákazníkům i dobytku. A vychovávali tři syny. Nezvonil zvonec, nebyl pohádky konec.

23.7.2017 v 18:50 | Karma článku: 38.72 | Přečteno: 3417 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Bez vody nelze žít. A já byla takový skrblík. A takový škodič!

Parno, dusno, sucho. Požáry! Žízeň! Tiskové agentury napříč světem i náboženstvím hlásají: Lidstvu dochází voda. A bez vody nelze žít, dodávají oslovení odborníci.

26.6.2017 v 6:22 | Karma článku: 38.30 | Přečteno: 2979 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Není kouře bez ohýnku, není nad pokakanou plínku

Měla jsem je ráda, ty dřívější hospody. Útočiště dospělých, do kterého děti mohly nakukovat jen zpovzdálí a s touhou. V krčmě jsme si kupodivu rovni, jdeme tam za stejným účelem. S přídechem zapovězeného se těšíme,

9.6.2017 v 15:01 | Karma článku: 40.89 | Přečteno: 2435 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Radim Lhoták

Po Německu se potulují stovky tisíc odsouzených nelegálních imigrantů: Není je kam zavřít.

Brusel úspěšně blokuje jakákoliv účinná opatření a německé orgány šturmují v otázkách vnitřní bezpečnosti. Čeká nás stejná doba temna jako po pádu Římského impéria?

19.8.2017 v 12:44 | Karma článku: 31.30 | Přečteno: 953 |

Leona Orságová

Obtěžování? Buď ráda, že se líbíš!

„Fííí! Ty máš ale postavičku, nechceš, abych ti...“ aneb málokterá láska začala hvízdáním a pokřikováním z lešení.

19.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 18.76 | Přečteno: 1133 |

Lubomír Stejskal

K útoku v Barceloně trochu jinak

Dovedeme si představit, že by Evropská unie posílala finanční prostředky Islámskému státu? Šílená otázka, šílená představa. Proč se takto šíleně ptám?

19.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 45.16 | Přečteno: 4264 | Diskuse

Petr Sejkora

Nůž na krk EU - referendum 2021

Není řeč o emotivním CZEXIT! Jde o využití příštích 4 let k vyjednání důstojnější existence ČR v unii.

19.8.2017 v 5:45 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 781 | Diskuse

Luděk Mazurek

Integrace po muslimsku!?

Tzv. „integrace“ muslimských imigrantů už v zemích EU spolkla miliardy a miliardy Euro. A výsledek? Jediné, co se spolehlivě podařilo do Evropy importovat a „integrovat“ je přetrvávající islámský vražedný terorismus a izolovanost.

18.8.2017 v 18:09 | Karma článku: 33.94 | Přečteno: 1063 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 35.29 Průměrná čtenost 2409

Žena v přechodném stadiu, která už má něco nažito a leccos i zažito. Ale pořád málo prožito! Motto: Nikdy nezměníš svůj život, dokud nezměníš něco, co děláš denně. John Maxwell



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.