Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Papeži, papeži, kolik je hodin na věži?

25. 03. 2017 8:22:46
Bylo nebylo sobotní ráno, 25. března 2017, osm hodin polo - letního času. Babičko, to je přece hloupost, to říkáš špatně, vždyť teprve začalo jaro - jarního času! Ne, ne, říkám to správně, ale hloupost to je.

A babi, kolik je teda hodin?

Osm hodin, Pepíčku, ale správně je sedm.

„Babi, neříkej mi to špatně a správně. Já chci vědět, kolik je doopravdy.“ Pepiček už místo hodin natahuje moldánky. „Doopravdy to, Pepíčku, nevím.“

Mami, kolik je hodin? Počkej, podívám se. Maminka je svéhlavá. Na hru s časem nepřistupuje. Ručičkama na ciferníku už dávno neposunuje, jak kdo píská. Jen si prostě tu hodinku občas v duchu přičte či odečte.

Ale dneska, rychle, safra, se přičítá nebo odečítá? Při minulé změně to nezvládla a celá rodina šla chvíli proti proudu. Odpovědnost v určení časomíry jí svazuje myšlení.

Tati, kolik je hodin? Táta je precizní člověk, při každé změně poctivě obchází domácnost a posunuje. Jenže včera byl pátek, se štamgasty se v hostinci poveselili, a teď si nemůže vybavit: Posunul už v noci? Neposunul? Zkoumavě hledí na budík. Čas na domácích spotřebičích se rozchází.

„Jasné jako facka. Koukněte na ty hodiny, co jsou řízeny radiovým signálem,“ radí starší brácha.

„Které z nich to jsou?“

Tik, tik, tak tak. Tak tady je každá rada drahá.

Babi, a proč to vlastně nevíme?

Protože někteří lidé chtějí být ohlupováni a obelháváni. Myslí si, že když jim někdo zjara bere hodinu, že jim ji vlastně přidá. Sami sobě nalhávají, že mohou být déle na zahrádce. Taková pitomost. Svéprávný člověk přece ví, že den prodlouží jedině tím, že zkrátí noc. Že zkrátka vstane dřív a jde si lehnout později. Nezáleží přece, kolik kdo tvrdí, že je hodin. Nikdo, Pepičku, a tomu věř, ti hodinu do života nepřidá a nikdo ti ji nesebere. V tom se naše vrchnost šeredně plete a motá hlavy více lidem.

Čas je život. Nedá se vrátit ani nahradit!

Ježíši, teď si po sobě čtu ten blog. Nemám já to špatně? Není ono, když je osm, vlastně správně devět? Jíro, přeštelovals večer po té oslavě čas? Co by, mění se přece až za týden, posledního přece. Které hodiny jsou ovládány z toho Frankfurtu? Babi? Mě se neptej, já už radši obědvám. Proboha, a kdy jsi snídala? Když jsem v noci čekala, abych si to pohlídala. Kolik že bylo? Dvě nebo ve tři ráno? Ptáš se postaru nebo ponovu? Ale počkej, říká soused, že prý se to mění až v neděli. Tak teda kolik je, když se to nemění? Proboha! Proč nám to děláte? Natahuji místo hodin moldánky.

Autor: Sylva Heidlerová | sobota 25.3.2017 8:22 | karma článku: 26.14 | přečteno: 540x

Další články blogera

Sylva Heidlerová

Je libo vytřít si Masarykem?

Během společné návštěvy kamarádka odskočí na toaletu. Vzápětí se vrací a rozpačitě prosí o ubrousek. On tam není papír? Je, ale ten já prostě použít nedokážu. Nechápu.

20.4.2017 v 20:01 | Karma článku: 31.87 | Přečteno: 1715 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Život se musí užít! Ten mají rodiče jen jeden, zato dětí, těch mohou mít...

Tak jaképak ohledy a štráchy. Chtějí brát beze ztrát. A jejich děti to budou chtít taky. Pořízení nového cestovního pasu odkládám na dobu nezbytně nutnou. Nerada totiž trávím čas v místnosti přeplněné lidmi.

12.4.2017 v 15:31 | Karma článku: 30.49 | Přečteno: 1038 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Jak jsem v nemocnici prozřela, aniž bych u okna byla

Banální operační zákrok ve fungl nové nemocnici. Nejistá ve svých pocitech i projevech tisknu ráno zvonek s nápisem gynekologie. Záhy jsem zdrcená.

10.3.2017 v 12:08 | Karma článku: 44.00 | Přečteno: 6419 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Hermánek

Právo na otce je pouze teoretické a je nevymahatelné...

Je staré indické rčení: "Snáze najdeš stopu hada na kameni, nežli stopu muže v ženě". To je velká pravda, ale slouží spíše k popisu věrnosti, či nevěry ženy. Dá se ale, naprosto stejně dobře, použít i na otcovství dítěte.

29.4.2017 v 15:15 | Karma článku: 15.89 | Přečteno: 568 | Diskuse

Adam Mikulášek

Tak už se Alláhu akbar dostalo i do Prahy

Jde o nápisy, které prý „nějaký vandal“ nastříkal na budovu pražského pravoslavného kostela. Samozřejmě, jako tradičně, média se bojí nazvat věc pravým jménem, tedy „islámští radikálové“.

29.4.2017 v 13:03 | Karma článku: 41.16 | Přečteno: 2614 | Diskuse

Petra Havelková

Proč bychom byli ostrůvkem liberální demokracie v EU, když jím nutně být nemusíme?

<p> Poslankyně Chalánková roky brojí proti právům single žen a a přání českých homosexuálních párů po vlastních dětech, počatých u nás ČR v rámci asistované reprodukce. A nyní shodila spolu s dalšími poslanci ze stolu návrh</p>

29.4.2017 v 12:45 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 622 |

Tomáš Gayer

Tuhle vládu miluju....

Tuhle vládu není možné nemilovat. Šlechtová, ;-) , protlačila sněmovnou novelu o pohřebnictví. A hned je důvod k radosti....

29.4.2017 v 10:16 | Karma článku: 30.69 | Přečteno: 934 | Diskuse

Michaela Řeřichová

Znevýhodněné děti aneb Pro koho existuje povinná školní docházka?

"Šije" se zákon o povinné školní docházce na míru "neziskovkám" a státním úředníkům, nebo rodinám a dětem?

29.4.2017 v 9:30 | Karma článku: 11.06 | Přečteno: 1014 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 31.53 Průměrná čtenost 2406

Žena v přechodném stadiu, která už má něco nažito a leccos i zažito. Ale pořád málo prožito! Motto: Nikdy nezměníš svůj život, dokud nezměníš něco, co děláš denně. John Maxwell



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.