Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Život se musí užít! Ten mají rodiče jen jeden, zato dětí, těch mohou mít...

12. 04. 2017 15:31:08
Tak jaképak ohledy a štráchy. Chtějí brát beze ztrát. A jejich děti to budou chtít taky. Pořízení nového cestovního pasu odkládám na dobu nezbytně nutnou. Nerada totiž trávím čas v místnosti přeplněné lidmi.

Lidmi netrpělivě podupávajícími, zjara povětšinou chrchlajícími, s kapesníkem u nosu. Zájem všech se upírá jen a pouze k světelnému číselníku pořadí.

Koukám, že za těch deset let to tu doznalo podstatné změny. Čekárna pro občany slouží zřejmě ještě jako jesle. Dítě tu brečí odevšad, kam se podíváš! Nespletla jsem se? Nejsem já v dětské poradně?

Rodiče šišlají ze všech koutů a malé potomky všelijak nakrucují. Stolek s prospekty se právě osvědčil jako provizorní přebalovací pult. Božínku, to je ale maličkaté miminečko. Prý je tomu teprve sedm dní. Co tu s ním proboha zamýšlejí?

Moment. Maminka to nemluvněti zřetelně, nahlas a pořád dokola vysvětluje: „Jeníčku, ukaž jim očička, nespinkej, nebo tě nevyfotografují a poženou nás sem znovu,“ nabádá a všelijakým pošťuchováním se ho snaží probrat ze sladkého spánku.

Směrem k mému údivem zdviženému obočí pronese: „Jsme tu už potřetí, zatím nikdy neotevřel oči a bez toho mu pas nevystaví.“

Aha, tak to sem to děťátko patrně nesli rovnou z porodního sálu. Aby vycestovalo bez prodlení!

„Víte, potřebujeme si zajet na nákupy do Německa.“

Pane jo, to je mi Jeníčka upřímně líto. Ani se nedivím, že se na to nechce dívat. Zatímco jiná novorozeňata si jedou z porodnice domů jako v bavlnce, tento uzlíček míří v autosedačce rovnou do zahraničních supermarketů. A ještě předtím do čekáren, které těžko zvládá dospělý jedinec, natož týdenní neviňátko.

No nic, povzdechla si odevzdaně matka a své robě opět zavinula. Dnes už se jim foto nepovede, přijdou tedy zítra zas.

No potěš! Snad se jim během šestinedělí zadaří, protože takovou příležitost, jako je nákup v Německu, tu má člověk jen párkrát za život. A život mají ti rodiče jen jeden. Zato dětí, těch mohou mít...

Známý galerista chystal výjimečnou vernisáž. Mimořádnou svojí podstatou, dílem i přítomností autora. Zkrátka a dobře - tento vzácný okamžik si vyžádal roční přípravu a práci. Skladbě úvodního slova se věnoval pečlivě, každý výraz zvážil. Výsledkem je velmi vytříbený projev. Na bílém ubrusu je svátečně prostřeno, sklenky šampaňského se blyští v odrazu svíček. Košík s pečivem. A v něm se také něco blyští.

Bože můj, to je dudlík. Dudlík přes celou tvářičku mně důvěrně známého kojence. Počítám na prstech, tedy už třítýdenního. Elegantní maminka s bujícími ňadry postává opodál. Což značí, že koncepci výstavy za chvíli bezpochyby nabourá živý obraz kojící dvojice.

Fantazii sice mám, leč, zdá se malou.

Sotva řečník v bezvadném obleku předstoupil před své hosty, spustil se řev. Avšak umělec se nenechal vyvést z konceptu; byl to přece jeho den. A tak vytrvale přednášel. Vytrvalý byl ovšem i Jeníček. Nicméně nejvytrvaleji vypadala maminka, která bez mrknutí oka celou tu dobu vyluzovala jakési: ššššššš. Vydrželi to všichni tři až do poslední tečky. A dojmy z proslovu? Co vám budu povídat, při usedavém dětském pláči se nic jiného vnímat nedá. V tom chlapeček ukázal kukadla a mě osvítil spásný nápad. „Paní, vypadá to, že teď je pro tu fotku na pas jako stvořený.“ A bylo. Vernisáž si sice kojenec moc neužil, zato kojence si všichni užili do sytosti.

Ono i takovou příležitost, jako marně tišit řvoucí dítě při slavnostním projevu, má člověk jen párkrát za život. A život mají ti rodiče jen jeden. Zato dětí, těch mohou mít...

Tak jaképak ohledy a štráchy. Chtějí brát beze ztrát. A jejich děti to budou chtít taky!

Autor: Sylva Heidlerová | středa 12.4.2017 15:31 | karma článku: 31.29 | přečteno: 1102x

Další články blogera

Sylva Heidlerová

Není kouře bez ohýnku, není nad pokakanou plínku

Měla jsem je ráda, ty dřívější hospody. Útočiště dospělých, do kterého děti mohly nakukovat jen zpovzdálí a s touhou. V krčmě jsme si kupodivu rovni, jdeme tam za stejným účelem. S přídechem zapovězeného se těšíme,

9.6.2017 v 15:01 | Karma článku: 40.40 | Přečteno: 2155 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Každý dobrý skutek je po zásluze potrestán! Něco o tom vím

V recepci chatové osady zaslechnu telefonní hovor: „Ne, ne, jízdní řády v hlavě nemám, nemůžu vám pomoci. Ne, tady v lesích není internetové připojení. Too joo! Veřejná doprava u nás občas funguje.“ Začnu se ošívat...

4.6.2017 v 18:27 | Karma článku: 35.72 | Přečteno: 3817 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Vážená společnosti Českých drah, jménem autorky se omlouvám za komplikace při čtení blogu

Jedu si pro cenu bloggerů! Vlakem do Prahy a zpět. Jízdenku kupuji elektronicky, včas, vybírám ji pečlivě. Mojí podmínkou je vystoupit na Smíchově cestou tam a ve stanici Plzeň – zastávka cestou zpět.

8.5.2017 v 17:21 | Karma článku: 37.71 | Přečteno: 1442 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Dejte nám svátek! S celou demisí

Poznáme státní svátek podle toho, že vlají prapory na úřadech? Že klademe věnce? Kéž by to bylo tak jednoduché. Vláda nám stanovila daleko komplikovanější rozlišovací znamení.

3.5.2017 v 6:46 | Karma článku: 28.00 | Přečteno: 776 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Zuzana Palečková

Daj-li medaili?

Ale dajli, jenže to není jen tak. Dotyčný musí splňovat určitá kritéria, a ne ledajaká. To by si mohl myslet kdekdo, že do toho bude smět kafrat! Na to jsou jinší páni a hlediska úplně speciální, to přenechme jiným, povolanějším!

25.6.2017 v 23:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jakub Zeman

Pane Lavičko, tohle se vám nepovedlo

Musím se přiznat, že patřím mezi fanoušky trenéra Lavička. Stejně jako on si myslím, že slušnost není slabost a jeho konce ve Spartě jsem nepochopil. Ale na právě probíhajícím šampionátu mě zklamal a výsledek padá na jeho bedra.

25.6.2017 v 16:50 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 833 | Diskuse

Pavel Kamas

Nemám rád cyklisty ...

... nebo něco podobného si dnešního odpoledne pomyslel onen trpělivý muž středního věku. Budiž jeho myšlenky vryty do zlata.

25.6.2017 v 14:51 | Karma článku: 16.57 | Přečteno: 1361 | Diskuse

Michal Blahout

Dehumanizace a islám

Dehumanizace, česky též znelidštění, je jev (proces), který způsobuje, že jsme schopni se dopouštět ohavností, jako jsou genocidy a holokaust.

25.6.2017 v 14:27 | Karma článku: 28.00 | Přečteno: 645 | Diskuse

Petr Bajnar

300 let Svobodných zednářů

Slovo „esoterika“ vzbuzuje v současnosti u řady lidí pocit něčeho iracionálního a fantasmagorického.

25.6.2017 v 14:15 | Karma článku: 10.95 | Přečteno: 232 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 35.00 Průměrná čtenost 2389

Žena v přechodném stadiu, která už má něco nažito a leccos i zažito. Ale pořád málo prožito! Motto: Nikdy nezměníš svůj život, dokud nezměníš něco, co děláš denně. John Maxwell



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.