Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bez vody nelze žít. A já byla takový skrblík. A takový škodič!

26. 06. 2017 6:22:31
Parno, dusno, sucho. Požáry! Žízeň! Tiskové agentury napříč světem i náboženstvím hlásají: Lidstvu dochází voda. A bez vody nelze žít, dodávají oslovení odborníci.

V pětatřiceti stupních celsia nás katastrofická zpráva ze všech stran drancuje už od božího rána. Olepená potem a uvařená ve vlastní šťávě dojdu k jedinému možnému závěru: zemřeme, jelikož plýtváme vodou.

Dehydratace je příšerná smrt. Nemohu spát, probouzím se celá zbrocená. V úzkostných snech ke mně batolata natahují ručičky a volají pít, pít. Brrr! To ne, to tedy ne. Postavím se k problému čelem, začnu u sebe. Každý přece musíme začít u sebe, říkali v rádiu. Jdu na to.

Čistím si zuby a poctivě přerušuji tok vody dle momentální potřeby. Nedopitou minerálkou zachraňuji záhůnek. Rodina z donucení odbývá hygienu pod zahradní sprchou, zároveň totiž zavlažuje půdu. Vodu z bazénu nabírám do kýblů a stavím ke splachovacím toaletám. Oželím úrodu usychajících borůvek, páč zalévat pitnou vodou je hřích. Ač ... s bolestí v srdci a pocitem viny jim občas ukápnu čaje od snídaně.

Ovšem situace v médiích se zdaleka nelepší. Fatální nedostatek vody přetrvává, její zásoby se ztenčují.

Hrůza! Bojím se vody i napít, aby neubylo. Odpařuji se, vážně a fakticky - ukazuje to osobní váha. Není zbytí, večer to doženu vínem, to je přece také tekutina, že?

Přišlo těžké ráno. V noci opět nepršelo, podle dostupných vědců je lidstvo na pokraji zkázy. Zmocňuje se mě ataka paniky. Vodu, proboha, vodu. Otřu se vlhkou žínkou, kterou následně vyždímám do borůvek. Bude-li potřeba za životodárnou kapalinou cestovat, je nutné doplnit benzín. Tankuji a přitom netečným pohledem sklouznu po nekonečné frontě šoférů naproti. Ty jo, v tom vedru. Na co ti lidé čekají, že by to už začalo? Čerpají tu snad někde vodu do zásoby?

Néééééé! Proboha to néééé! Oni tu myjí svá auta. Své krásné, luxusní vozy tu oplachují k dokonalosti. Nevěřícně přejedu prstem po kapotě jednoho z nich. Vždyť je čistý, proč má být ještě čistější? Proč vůbec má být čistější než já?

A z autorádia se zároveň line zpráva, že cisterny s pitnou vodou... - ha! Ticho! Jau!! - ...kropí ulice rozpálených měst.

Přemohu nesmírnou chuť stoupnout si mezi rotující kartáče s tou onou. Průzračnou, tryskající a prý snad i vzácnou.

Upaluji domů jako o závod a už z dálky volám: Zalejte borůvky, doplňte bazén, zkrátka roztočte všechny kohouty. Je to fáma. Vody je nadmíru. Vždyť lidé už neví, kam s ní. A tak ji zbůhdarma vylévají na automobily, chodníky i ulice.

PS: Z vodáren unikla tajná zpráva: Čím více se vodou šetří, tím je dražší. Páni, a já byla takový skrblík. A takový škodič!

Autor: Sylva Heidlerová | pondělí 26.6.2017 6:22 | karma článku: 38.30 | přečteno: 2979x

Další články blogera

Sylva Heidlerová

Narodila se máma

Byla krásná, byla milá, byla chytrá, zkrátka fajn. Navrch radost, uvnitř smutek, a tak trochu skrytý žal. Potkaly jsme se. Co na ni já?

2.8.2017 v 8:59 | Karma článku: 28.85 | Přečteno: 620 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Když jsou rodiče rukojmími svých dětí. Interaktivní blog.

Byli jednou jedni manželé, kteří založili hospodu. Co hospodu - penzion i usedlost. Dřeli do úmoru od nevidím do nevidím, posluhovali zákazníkům i dobytku. A vychovávali tři syny. Nezvonil zvonec, nebyl pohádky konec.

23.7.2017 v 18:50 | Karma článku: 38.72 | Přečteno: 3417 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Není kouře bez ohýnku, není nad pokakanou plínku

Měla jsem je ráda, ty dřívější hospody. Útočiště dospělých, do kterého děti mohly nakukovat jen zpovzdálí a s touhou. V krčmě jsme si kupodivu rovni, jdeme tam za stejným účelem. S přídechem zapovězeného se těšíme,

9.6.2017 v 15:01 | Karma článku: 40.89 | Přečteno: 2435 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Radim Lhoták

Po Německu se potulují stovky tisíc odsouzených nelegálních imigrantů: Není je kam zavřít.

Brusel úspěšně blokuje jakákoliv účinná opatření a německé orgány šturmují v otázkách vnitřní bezpečnosti. Čeká nás stejná doba temna jako po pádu Římského impéria?

19.8.2017 v 12:44 | Karma článku: 31.30 | Přečteno: 948 |

Leona Orságová

Obtěžování? Buď ráda, že se líbíš!

„Fííí! Ty máš ale postavičku, nechceš, abych ti...“ aneb málokterá láska začala hvízdáním a pokřikováním z lešení.

19.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 18.76 | Přečteno: 1123 |

Lubomír Stejskal

K útoku v Barceloně trochu jinak

Dovedeme si představit, že by Evropská unie posílala finanční prostředky Islámskému státu? Šílená otázka, šílená představa. Proč se takto šíleně ptám?

19.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 45.15 | Přečteno: 4228 | Diskuse

Petr Sejkora

Nůž na krk EU - referendum 2021

Není řeč o emotivním CZEXIT! Jde o využití příštích 4 let k vyjednání důstojnější existence ČR v unii.

19.8.2017 v 5:45 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 781 | Diskuse

Luděk Mazurek

Integrace po muslimsku!?

Tzv. „integrace“ muslimských imigrantů už v zemích EU spolkla miliardy a miliardy Euro. A výsledek? Jediné, co se spolehlivě podařilo do Evropy importovat a „integrovat“ je přetrvávající islámský vražedný terorismus a izolovanost.

18.8.2017 v 18:09 | Karma článku: 33.94 | Přečteno: 1062 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 35.29 Průměrná čtenost 2409

Žena v přechodném stadiu, která už má něco nažito a leccos i zažito. Ale pořád málo prožito! Motto: Nikdy nezměníš svůj život, dokud nezměníš něco, co děláš denně. John Maxwell



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.