Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když jsou rodiče rukojmími svých dětí. Interaktivní blog.

23. 07. 2017 18:50:57
Byli jednou jedni manželé, kteří založili hospodu. Co hospodu - penzion i usedlost. Dřeli do úmoru od nevidím do nevidím, posluhovali zákazníkům i dobytku. A vychovávali tři syny. Nezvonil zvonec, nebyl pohádky konec.

O blaho synů neúnavně pečovali, vysokoškolská studia dopřáli všem. Vystrojili tři velké svatby, nachystali tři velikánská věna. Nezvonil zvonec, nebyl pohádky konec.

Táta s mámou se neúnavně plahočili dál, teď už hostili i rodiny svých synů - radostně a velkoryse. Vejminek se nekonal, síly však docházely. Nejčastějším hostem se staly bolesti a únava. Stárnoucí pár splnil svůj úkol, své potomky zabezpečil. I nadešel čas předat kormidlo a opustit loď. Avšak stáje, polnosti ani budovy na tři rovné díly nerozdělíš. Rozdrobením ztrácí majetek na hodnotě, to dá rozum. Navíc pokračovat v rodinném podnikání chce jen Pepa. Ten, který ve kšeftu i v ohradnících jako jediný vyrůstal. Zemědělec a hostinský hlavou i srdcem. Avšak jen do té doby než potkal lásku ještě větší. A mezi námi, po té přece nikdo nemůže chtít, aby své právnické vzdělání uplatňovala při práci pokojské. Pozor, nemluvíme o hotelovém řetězci v centru Prahy, ale o penzionu na kraji vsi, který je na přímé účasti rodinných příslušníků založený.

Současní farmáři žili skromně, pilně spořili a pilně budovali. Slevili ze svých snů, a díky tomu obdělávají záviděníhodné statky. Syny mají tři, milují je stejně a stejně je touží i podělit. A v tom je jádro pudla. Břímě a tíhu „rodinného zlata“ je ochoten nést pouze Pepa, i když jeho osobní život patrně dozná újmy. Slávek žije v Praze a chce tam žít dál, ovšem luxusněji. Luboš staví kariéru na poradenství všeho druhu, což obnáší nezvykle dlouhé a náročné začátky. V jejich finančních plánech trčí velikánské mezery, které by měly zaplnit rodinné úspory. Dovolávají se spravedlnosti a požadují stejně, jako by získal Pepa, poněvadž dědictví lze ocenit v milionech. Leč les o kus dál nepřesadíš a pštrosí stádo by na Václaváku působilo přinejmenším nepatřičně

Vyhovět požadavkům zbývajících synů tedy znamená začít prodávat. Ale pak už zase nebude co předávat.

Zajímá vás, jak to dopadlo? Nijak. Babi s dědou stále robotují, s vidinou zachování vlastní podstaty a hodnoty životního odkazu. Ruší lázně, odkládají dovolené. Schází před očima. Ona hubne, citově i tělesně sedřená, připravená rezignovat a všeho se vzdát. On se rozčiluje a trápí, grunt drží zuby nehty. Stali se rukojmími. Ani jeden nechce mezi své děti zasít svár, nechtějí přijít o zbožňovaná vnoučata. A tak raději zaseli svár mezi sebe a přicházejí jeden o druhého. Silou vůle i setrvačností táhnou tu káru naloženou penězi a hořkostí dál. Odbývají sami sebe, hluší ke svým srdcím, která bijí na poplach. A křehké příbuzenské vztahy berou navzdory jejich plahočení za své. Tak jako tak.

Majetek generace rozdělil. Nespojí je, ani bude-li spravedlivě rozmělněn. Nespokojenost a touha po bezpracném blahobytu se dětí už nepustí. Chtějí sklízet to, co nezaseli. Nikdy nebudou mít dost, pokud bude mít ten druhý byť jen zdánlivě víc. Tady je každá rada drahá. Nebo je to mnohem jednodušší?

Co si myslím já?

Jistě – kdo se něčeho dobrovolně vzdá, bude obdarován jinak, to platí vždy, bez ohledu na věk. Problém je, že ti staří nežijí své životy, ale situují se do životů svých dětí. Jinak by našli někoho, kdo by pokračoval v jejich duchu, prodali mu farmu a sami by si výnosu užívali. V krematoriu si už nic nekoupí, tam se nic neprodává. Povinností rodičů je děti vychovat a dát jim vzdělání. A lze-li - potřebnému pomoci v případě nouze. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Co si myslíte Vy?

Autor: Sylva Heidlerová | neděle 23.7.2017 18:50 | karma článku: 38.72 | přečteno: 3417x

Další články blogera

Sylva Heidlerová

Narodila se máma

Byla krásná, byla milá, byla chytrá, zkrátka fajn. Navrch radost, uvnitř smutek, a tak trochu skrytý žal. Potkaly jsme se. Co na ni já?

2.8.2017 v 8:59 | Karma článku: 28.85 | Přečteno: 620 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Bez vody nelze žít. A já byla takový skrblík. A takový škodič!

Parno, dusno, sucho. Požáry! Žízeň! Tiskové agentury napříč světem i náboženstvím hlásají: Lidstvu dochází voda. A bez vody nelze žít, dodávají oslovení odborníci.

26.6.2017 v 6:22 | Karma článku: 38.30 | Přečteno: 2979 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Není kouře bez ohýnku, není nad pokakanou plínku

Měla jsem je ráda, ty dřívější hospody. Útočiště dospělých, do kterého děti mohly nakukovat jen zpovzdálí a s touhou. V krčmě jsme si kupodivu rovni, jdeme tam za stejným účelem. S přídechem zapovězeného se těšíme,

9.6.2017 v 15:01 | Karma článku: 40.89 | Přečteno: 2435 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Radim Lhoták

Po Německu se potulují stovky tisíc odsouzených nelegálních imigrantů: Není je kam zavřít.

Brusel úspěšně blokuje jakákoliv účinná opatření a německé orgány šturmují v otázkách vnitřní bezpečnosti. Čeká nás stejná doba temna jako po pádu Římského impéria?

19.8.2017 v 12:44 | Karma článku: 31.30 | Přečteno: 948 |

Leona Orságová

Obtěžování? Buď ráda, že se líbíš!

„Fííí! Ty máš ale postavičku, nechceš, abych ti...“ aneb málokterá láska začala hvízdáním a pokřikováním z lešení.

19.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 18.76 | Přečteno: 1123 |

Lubomír Stejskal

K útoku v Barceloně trochu jinak

Dovedeme si představit, že by Evropská unie posílala finanční prostředky Islámskému státu? Šílená otázka, šílená představa. Proč se takto šíleně ptám?

19.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 45.14 | Přečteno: 4228 | Diskuse

Petr Sejkora

Nůž na krk EU - referendum 2021

Není řeč o emotivním CZEXIT! Jde o využití příštích 4 let k vyjednání důstojnější existence ČR v unii.

19.8.2017 v 5:45 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 781 | Diskuse

Luděk Mazurek

Integrace po muslimsku!?

Tzv. „integrace“ muslimských imigrantů už v zemích EU spolkla miliardy a miliardy Euro. A výsledek? Jediné, co se spolehlivě podařilo do Evropy importovat a „integrovat“ je přetrvávající islámský vražedný terorismus a izolovanost.

18.8.2017 v 18:09 | Karma článku: 33.94 | Přečteno: 1062 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 35.29 Průměrná čtenost 2409

Žena v přechodném stadiu, která už má něco nažito a leccos i zažito. Ale pořád málo prožito! Motto: Nikdy nezměníš svůj život, dokud nezměníš něco, co děláš denně. John Maxwell



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.