Vracíme čas aneb šlápli jsme do čapího hnízda
Zaštiťují se rodinou! Kolikátá, že odbyla? Doufejme právě, že hodina moci.
Nesmíme o svátcích nakupovat! Nesmíme oslavovat po desáté večer, nesmíme kouřit, nesmíme vychovávat vlastní děti. Nesmíme rozlišovat muže a ženu, nesmíme dát úředníkovi najevo nelibost.
Musíme platit jedny z nejvyšších daní v Evropě. Musíme trávit čas v ucpaných dálnicích. Musíme čerpat dotace a integrovat. Musíme se evidovat, zveřejňovat osobní údaje. Naše příjmy jsou sledovány, nákupy vyhodnocovány, telefonní hovory odposlouchávány. Musíme být kontrolováni. Musíme na preventivní prohlídky, znát alergeny a vlastnit lékárničky. Vůbec na všechno, co děláme, musíme mít povolení a razítko. Všechno, co máme, odevzdáváme a čekáme, co z toho nám přidělí. A každý rok v tuto dobu musíme vrátit i čas.
Podnikatelé jsou zatracováni, občané zašlapáváni. Nikdo se nás o nic neprosí. Pardon, málem bych zapomněla. Občas i prosí. Abychom po sobě uklidili.
A státní svátek musíme mít plný chmur a žalostných tahanic. V černých oblecích klademe věnce. Projevy plné patosu doprovázejí smuteční pochody, vzpomínkové ceremoniály se odehrávají na hřbitovech.
Skutečně to tak chceme? Za mě teda ne, říká kamarád Láďa Drobníček, kterému jsem slíbila ho jmenovat, já se chci ze vzniku republiky radovat, pít pivo a zpívat nahlas i po desáté večer. Kamarádka zase touží o státním svátku nakupovat, naopak kolega chce v ten den zboží prodávat. Soused se chystá připít vlastní pálenkou. A já nechci posunovat hodinové ručičky podle toho, jak kdo dupe.
Máme smůlu, šlápli bychom do Čapího hnízda.
Ruku na srdce. Zase toho v Čechách spoustu můžeme. Urážet prezidenta, posmívat se učitelům, udávat zaměstnavatele. Být nepřizpůsobiví! Žalovat a vést soudní spory. A konečně beztrestně se můžeme i bát!
Prší a venku se setmělo, tato noc nebude krátká.
Lžou nám v čase i v nečase. Hodinu berou, hodinu vrací. Kolikátá že odbyla? Doufejme, právě že hodina moci.
PS - Pokud je někomu nařízeno volno, aby byl s rodinou, mělo by být šetřeno, zda skutečně s tou rodinou je. Aby ji dotyčný nedej bože nakonec neměl a sám se někde neopíjel. A noc mu nebyla krátká.
Bratříčku, kdopak nám otevře vrátka?
Sylva Heidlerová
Nehanobme pomníky Covidem! Možná slyším trávu růst.
Oslavy osvobození 75. výročí konce druhé světové války proběhly v České republice bez jásotu, bez potlesku, s pietou. Doznívala vlna pandemie chřipky Covid-19. Bohužel někde se řečnilo i mlčky, a to slovy do kamene tesanými.
Sylva Heidlerová
Tak trochu za čárou … první linie
Pohřby v době pandemie jsou vzácnou společenskou událostí. Bez ohledu na počet přítomných jsou povolené - s kondolencí, v rouškách, s odstupem. Smuteční síň je dezinfikovaná.
Sylva Heidlerová
Bez vás to zvládneme!
Květná neděle, čtvrtý týden karantény. Nesmíme se navštěvovat. Nakupujeme jen to nezbytné, ven vycházíme v nejnutnějším případě, ne více než dva lidé v metrových odstupech. Jsme lidé disciplinovaní, vláda nás chválí.
Sylva Heidlerová
Jak jsem nakoupila, tak prodávám
Manžel si už léta libuje v obchodních centrech. Přesto že je samotář a introvert, a nebo možná právě proto. Tvrdí, že mu velký, anonymní prostor vyhovuje, od nikoho rady nepotřebuje, notabene ode mne.
Sylva Heidlerová
Úředníkova kariéra roste s počtem podřízených
Právě odjeli. Tři úřednici strávili v cizí kanceláři dva dny. Namátková kontrola z ministerstva „bez důvěry“. Žádná pochybení odhalena nebyla. Předpokládáte úlevu?
Sylva Heidlerová
Panebože, to by nás ti Němci hnali...
Nedělní podvečer. Sněží, je námraza. Jedu v koloně, vracíme se z divadla. Z pohádky o čertech. Vzadu v dětské sedačce si malý chlapeček ještě pobrukuje melodii z pekelné scény.
Sylva Heidlerová
Voli, voli, voliči a okrskoví komi, komi, komici
Že ve volebních místnostech dochází k pochybením, manipulacím a dokonce k podvodům o tom žádná? Kdo za to odpovídá a kdo za to platí?
Sylva Heidlerová
Život na jehlách aneb kdo mi jednou jehlu navleče?
Moje životní ponaučení: ženám pod padesát prodáš jehly leda v obuvi. Ty na jehlách žijí. Ženy po padesátce je hledají v kupce sena, ty s nimi šijí.
Sylva Heidlerová
Za Pandrholu a jeho koblihu
Zákon o střetu zájmů - novela. Veřejnost sleduje příjmy politiků - ministrů, poradců i primátorů. A jéje. Veřejnost registruje příjmy politiků - starostů, místostarostů, radních i zastupitelů. Nechoď, Vašku, s pány na led...
Sylva Heidlerová
Narodila se máma
Byla krásná, byla milá, byla chytrá, zkrátka fajn. Navrch radost, uvnitř smutek, a tak trochu skrytý žal. Potkaly jsme se. Co na ni já?
Sylva Heidlerová
Když jsou rodiče rukojmími svých dětí. Interaktivní blog.
Byli jednou jedni manželé, kteří založili hospodu. Co hospodu - penzion i usedlost. Dřeli do úmoru od nevidím do nevidím, posluhovali zákazníkům i dobytku. A vychovávali tři syny. Nezvonil zvonec, nebyl pohádky konec.
Sylva Heidlerová
Bez vody nelze žít. A já byla takový skrblík. A takový škodič!
Parno, dusno, sucho. Požáry! Žízeň! Tiskové agentury napříč světem i náboženstvím hlásají: Lidstvu dochází voda. A bez vody nelze žít, dodávají oslovení odborníci.
Sylva Heidlerová
Není kouře bez ohýnku, není nad pokakanou plínku
Měla jsem je ráda, ty dřívější hospody. Útočiště dospělých, do kterého děti mohly nakukovat jen zpovzdálí a s touhou. V krčmě jsme si kupodivu rovni, jdeme tam za stejným účelem. S přídechem zapovězeného se těšíme,
Sylva Heidlerová
Každý dobrý skutek je po zásluze potrestán! Něco o tom vím
V recepci chatové osady zaslechnu telefonní hovor: „Ne, ne, jízdní řády v hlavě nemám, nemůžu vám pomoci. Ne, tady v lesích není internetové připojení. Too joo! Veřejná doprava u nás občas funguje.“ Začnu se ošívat...
Sylva Heidlerová
Vážená společnosti Českých drah, jménem autorky se omlouvám za komplikace při čtení blogu
Jedu si pro cenu bloggerů! Vlakem do Prahy a zpět. Jízdenku kupuji elektronicky, včas, vybírám ji pečlivě. Mojí podmínkou je vystoupit na Smíchově cestou tam a ve stanici Plzeň – zastávka cestou zpět.
Sylva Heidlerová
Dejte nám svátek! S celou demisí
Poznáme státní svátek podle toho, že vlají prapory na úřadech? Že klademe věnce? Kéž by to bylo tak jednoduché. Vláda nám stanovila daleko komplikovanější rozlišovací znamení.
Sylva Heidlerová
Je libo vytřít si Masarykem?
Během společné návštěvy kamarádka odskočí na toaletu. Vzápětí se vrací a rozpačitě prosí o ubrousek. On tam není papír? Je, ale ten já prostě použít nedokážu. Nechápu.
Sylva Heidlerová
Život se musí užít! Ten mají rodiče jen jeden, zato dětí, těch mohou mít...
Tak jaképak ohledy a štráchy. Chtějí brát beze ztrát. A jejich děti to budou chtít taky. Pořízení nového cestovního pasu odkládám na dobu nezbytně nutnou. Nerada totiž trávím čas v místnosti přeplněné lidmi.
Sylva Heidlerová
Papeži, papeži, kolik je hodin na věži?
Bylo nebylo sobotní ráno, 25. března 2017, osm hodin polo - letního času. Babičko, to je přece hloupost, to říkáš špatně, vždyť teprve začalo jaro - jarního času! Ne, ne, říkám to správně, ale hloupost to je.
Sylva Heidlerová
Jak jsem v nemocnici prozřela, aniž bych u okna byla
Banální operační zákrok ve fungl nové nemocnici. Nejistá ve svých pocitech i projevech tisknu ráno zvonek s nápisem gynekologie. Záhy jsem zdrcená.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 51
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2429x