Kde jen ti z Hradu udělali chybu. Že by vybrali nevhodnou kravatu?
Radnice nečítá příliš zaměstnanců, navíc jejich počet snížila chřipková epidemie. Zbytek týmu však statečně odklízel sníh až do poslední vločky, stavěl vyhřívané pódium, zadělával na koláče, rozesílal oficiální pozvánky. Starosta dokonce musel zrušit zájezd do rakouských Alp, kde zamýšlel oslavit životní jubileum. Nerad. Ale co naplat, pan prezident je přece pan prezident.
V den příjezdu slavné kolony tudíž musí být celá restaurace, kam obvykle spěchá většina prostých lidí o polední pauze poobědvat, vyhrazena uzavřené společnosti. Personál je povinován připravit tři místnosti. Pro hlavu státu, pro jeho nemalou družinu a pro novináře. Další přání se týkají výběru jídla.
Podávat se má hříbkový krém s praženými mandlemi, grilovaný telecí hřbet s husími játry, cibulovou marmeládou na portském víně a estragonu, šťouchané brambory s pečenými kaštany na másle a jako dezert pannacotta. s malinovou omáčkou a čerstvými borůvkami. No ty bláho! U nás se tedy pan prezident rozhodně žinýrovat nehodlá. A proč by také měl. Jsme pohostinné město a „pobejt“ přijede mimořádný host. Konec konců účet za slavnostní oběd se městu nepředkládá, patrně je na státní útraty.
Slavný den nastal a davy lidí ho vítaly, jak se patří. Bezpečnostní manévry vrcholily.
První muž republiky povinšoval prvnímu muži města k jeho narozeninám a jako dárek předal kravatu. A že pro takovou čest se vyplatí odříci nejeden zájezd. Pro prezidentskou "hyjtu" na radnici bylo v nabitém harmonogramu vyčleněno celých třicet minut. Příjemných!
Miloš Zeman byl blahosklonný, o činnosti města zpravený a jeho hospodaření ocenil. Čeho si ale na něm nejvíce váží, je prý tolerance. S odkazem na ni se mohl za oddávacím pultem v obřadní síni pohodlně usadit a zapálit si nejednu cigaretu. Očekávala jsem, že vyzve i ostatní přítomné kuřáky k podobnému činu a někdo z komorníků rozdá všem potřebným popelníčky. Při vítání občánků rodiče ten odér dozajista ocení. To se však nestalo. Tolerance se předpokládá jen od někoho, ne každému se dostane.
Ani pro slušné chování v tom jinak bezvadném protokolu místo nebylo. Po ukončení návštěvy se totiž početná prezidentská ekvipáž odebrala za vyžádaným gurmánským zážitkem do zamluveného hostince. Avšak starosta ani nikdo jiný z představitelů města k slavnostně prostřenému stolu přizván nebyl. Vzhledem k tomu, že stolování pánů z Hradu v našem malém městě značně omezilo jeho beztak nevelké stravovací možnosti, mohli radní svým hostům leda tak popřát dobrou chuť. A pak se poohlédnout po zbytcích jednohubek, které tu vytříbené jazýčky z ochranky zanechaly. Času habaděj, protože ani na tiskové konferenci za zavřenými dveřmi nebyl nikdo z radnice vítaný.
Myslím, že pokud je ve městě oficiálně přítomen prezident, měl by ho provázet starosta. Zvláště pak, pokud se v něm rozhodne poobědvat. Kdo to kdy viděl, aby se průvod i patrola odebraly vybraně pojíst a starosta mezitím utíkal zhltnout něco malého domů? A o prezidentských dojmech ze svého města se pak dočte v novinách, aniž by mu bylo dopřáno připojit dojmy vlastní?
Chovám úctu k panu prezidentovi, chovám úctu k panu starostovi. Neznám hradní protokol, ale znám základní pravidla společenského chování. A tak by mě zajímalo, kde ti z Hradu udělali chybu. Že by vybrali nevhodnou kravatu?
Sylva Heidlerová
Nehanobme pomníky Covidem! Možná slyším trávu růst.
Oslavy osvobození 75. výročí konce druhé světové války proběhly v České republice bez jásotu, bez potlesku, s pietou. Doznívala vlna pandemie chřipky Covid-19. Bohužel někde se řečnilo i mlčky, a to slovy do kamene tesanými.
Sylva Heidlerová
Tak trochu za čárou … první linie
Pohřby v době pandemie jsou vzácnou společenskou událostí. Bez ohledu na počet přítomných jsou povolené - s kondolencí, v rouškách, s odstupem. Smuteční síň je dezinfikovaná.
Sylva Heidlerová
Bez vás to zvládneme!
Květná neděle, čtvrtý týden karantény. Nesmíme se navštěvovat. Nakupujeme jen to nezbytné, ven vycházíme v nejnutnějším případě, ne více než dva lidé v metrových odstupech. Jsme lidé disciplinovaní, vláda nás chválí.
Sylva Heidlerová
Jak jsem nakoupila, tak prodávám
Manžel si už léta libuje v obchodních centrech. Přesto že je samotář a introvert, a nebo možná právě proto. Tvrdí, že mu velký, anonymní prostor vyhovuje, od nikoho rady nepotřebuje, notabene ode mne.
Sylva Heidlerová
Úředníkova kariéra roste s počtem podřízených
Právě odjeli. Tři úřednici strávili v cizí kanceláři dva dny. Namátková kontrola z ministerstva „bez důvěry“. Žádná pochybení odhalena nebyla. Předpokládáte úlevu?
Sylva Heidlerová
Panebože, to by nás ti Němci hnali...
Nedělní podvečer. Sněží, je námraza. Jedu v koloně, vracíme se z divadla. Z pohádky o čertech. Vzadu v dětské sedačce si malý chlapeček ještě pobrukuje melodii z pekelné scény.
Sylva Heidlerová
Voli, voli, voliči a okrskoví komi, komi, komici
Že ve volebních místnostech dochází k pochybením, manipulacím a dokonce k podvodům o tom žádná? Kdo za to odpovídá a kdo za to platí?
Sylva Heidlerová
Život na jehlách aneb kdo mi jednou jehlu navleče?
Moje životní ponaučení: ženám pod padesát prodáš jehly leda v obuvi. Ty na jehlách žijí. Ženy po padesátce je hledají v kupce sena, ty s nimi šijí.
Sylva Heidlerová
Za Pandrholu a jeho koblihu
Zákon o střetu zájmů - novela. Veřejnost sleduje příjmy politiků - ministrů, poradců i primátorů. A jéje. Veřejnost registruje příjmy politiků - starostů, místostarostů, radních i zastupitelů. Nechoď, Vašku, s pány na led...
Sylva Heidlerová
Narodila se máma
Byla krásná, byla milá, byla chytrá, zkrátka fajn. Navrch radost, uvnitř smutek, a tak trochu skrytý žal. Potkaly jsme se. Co na ni já?
Sylva Heidlerová
Když jsou rodiče rukojmími svých dětí. Interaktivní blog.
Byli jednou jedni manželé, kteří založili hospodu. Co hospodu - penzion i usedlost. Dřeli do úmoru od nevidím do nevidím, posluhovali zákazníkům i dobytku. A vychovávali tři syny. Nezvonil zvonec, nebyl pohádky konec.
Sylva Heidlerová
Bez vody nelze žít. A já byla takový skrblík. A takový škodič!
Parno, dusno, sucho. Požáry! Žízeň! Tiskové agentury napříč světem i náboženstvím hlásají: Lidstvu dochází voda. A bez vody nelze žít, dodávají oslovení odborníci.
Sylva Heidlerová
Není kouře bez ohýnku, není nad pokakanou plínku
Měla jsem je ráda, ty dřívější hospody. Útočiště dospělých, do kterého děti mohly nakukovat jen zpovzdálí a s touhou. V krčmě jsme si kupodivu rovni, jdeme tam za stejným účelem. S přídechem zapovězeného se těšíme,
Sylva Heidlerová
Každý dobrý skutek je po zásluze potrestán! Něco o tom vím
V recepci chatové osady zaslechnu telefonní hovor: „Ne, ne, jízdní řády v hlavě nemám, nemůžu vám pomoci. Ne, tady v lesích není internetové připojení. Too joo! Veřejná doprava u nás občas funguje.“ Začnu se ošívat...
Sylva Heidlerová
Vážená společnosti Českých drah, jménem autorky se omlouvám za komplikace při čtení blogu
Jedu si pro cenu bloggerů! Vlakem do Prahy a zpět. Jízdenku kupuji elektronicky, včas, vybírám ji pečlivě. Mojí podmínkou je vystoupit na Smíchově cestou tam a ve stanici Plzeň – zastávka cestou zpět.
Sylva Heidlerová
Dejte nám svátek! S celou demisí
Poznáme státní svátek podle toho, že vlají prapory na úřadech? Že klademe věnce? Kéž by to bylo tak jednoduché. Vláda nám stanovila daleko komplikovanější rozlišovací znamení.
Sylva Heidlerová
Je libo vytřít si Masarykem?
Během společné návštěvy kamarádka odskočí na toaletu. Vzápětí se vrací a rozpačitě prosí o ubrousek. On tam není papír? Je, ale ten já prostě použít nedokážu. Nechápu.
Sylva Heidlerová
Život se musí užít! Ten mají rodiče jen jeden, zato dětí, těch mohou mít...
Tak jaképak ohledy a štráchy. Chtějí brát beze ztrát. A jejich děti to budou chtít taky. Pořízení nového cestovního pasu odkládám na dobu nezbytně nutnou. Nerada totiž trávím čas v místnosti přeplněné lidmi.
Sylva Heidlerová
Papeži, papeži, kolik je hodin na věži?
Bylo nebylo sobotní ráno, 25. března 2017, osm hodin polo - letního času. Babičko, to je přece hloupost, to říkáš špatně, vždyť teprve začalo jaro - jarního času! Ne, ne, říkám to správně, ale hloupost to je.
Sylva Heidlerová
Jak jsem v nemocnici prozřela, aniž bych u okna byla
Banální operační zákrok ve fungl nové nemocnici. Nejistá ve svých pocitech i projevech tisknu ráno zvonek s nápisem gynekologie. Záhy jsem zdrcená.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 51
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2429x