Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vážená společnosti Českých drah, jménem autorky se omlouvám za komplikace při čtení blogu

8. 05. 2017 17:21:44
Jedu si pro cenu bloggerů! Vlakem do Prahy a zpět. Jízdenku kupuji elektronicky, včas, vybírám ji pečlivě. Mojí podmínkou je vystoupit na Smíchově cestou tam a ve stanici Plzeň – zastávka cestou zpět.

Po ránu jsem ospalá a tak se těším, že si zalezu do prázdného kupátka a zavrtám se pod kabát.

V Plzni nastoupí seriózní pár středního věku. Cizinci. Zabydlují se, ohleduplně šeptají. Vracejí se z vědecké konference, zabývají se nějakým složitým fyzikálním příkladem. V tom zachroptí rozhlas: Vážení cestující, bla, bla, bla, vlak odjede ze stanice s patnáctiminutovým zpožděním. Vystrčím oko zpod kabátu, abychom si vyměnili cizojazyčné pohledy plné pochopení. Vlak stojí, já klimbám, oni počítají.

Vážení cestující, bla, bla, bla...s třicetiminutovým zpožděním. Zpod kabátu vystrčím i druhé oko, abych následně otráveně protočila panenky. Spolucestující gesto souhlasně oplácejí. Vlak stojí, já stále klimbám a občas kouknu na hodinky. Oni stále počítají a občas odcházejí na toaletu.

Vážení cestující, bla, bla, bla....s padesátiminutovým zpožděním. Vyklubu se zpod kabátu a zadělávám na poplach. Hlavně aby to vůbec vyjelo. Neměli bychom přestoupit na jiný spoj? V duchu hesla „důvěřuj, ale prověřuj“ se dotazuji průvodčího. Ten tu ve slušivé uniformě prochází pravidelně, zdánlivě plný účasti.

„Ve směru jízdy už pokračovat nebudeme. Pojedeme jinudy asi se sedmdesátiminutovým zpožděním.“ Aha!

Společné neštěstí kupé sdružilo, hlavu už nestrkám pod kabát, ale ostentativně s ní kroutím. Praskot, šum a chrapot - vážení cestující se mají vrátit do soupravy, bude se posunovat. Přemýšlím, jak to sdělit těm, co se od soupravy právě vzdálili. Nu což, patří jim to. Zpoždění dávkované po nezaručených 15 minutách využije k opuštění vlaku jen nezodpovědný jedinec. Cizinka nesměle vysloví naději, možná v Praze stihnou navazující spoj? Jednohlasně opáčíme, že to, že se posunuje, ještě neznamená, že se jede! Lokomotiva však nabírá rytmus i rychlost a všichni propadáme euforii.

Zastavujeme v polích. No nekoukejte, připadám si v koncích stejně jako vy. Na mezi asi nevystoupíme. Ší ha ha, ší ha, ha, díky bohu mašinka se rozjela. Nevěřícně hledím na spolutrpitele. Soustrastně kývají. Ano, ano, couváme zpět na hlavní nádraží. Posléze ...jupííí, jedeme! Oklikou, se zpožděním, ale jedeme.

Teď to přijde!

Známý průvodčí zahajuje kontrolu u přeshraniční pasažérky. „Vaše jízdenka je neplatná.“ Ta zrudne a argumentuje, že jde o řádně zakoupenou zpáteční cestu. Marně. Dostane se jí poučení, že jízdu zpět je možné využít jen dva dny, poté propadá. Což nastalo před osmi hodinami. Partner to chápe, pídí se toliko po logice striktního nařízení. Aha. Prý opatření proti podvodníkům. Odvětím, že o zneužití tu zcela jistě nejde, paní se přece prokazatelně nemohla vracet včera, když se vrací dnes.

Odpověď železničáře je rázná a nekompromisní: Taková jsou pravidla a podmínky Českých drah. Basta fidli. Nesmlouváme, jen zíráme, jak žena předává stokoruny výměnou za novou jízdenku i s manipulačním příplatkem, samozřejmě.

Nedá mi to: „Dobrá. To bychom měli. Vyvstal druhý problém. Vlak zpravidla jezdí včas. Náš mezinárodní rychlík ale momentálně vykazuje 80 minut zpoždění. Jak nás odškodníte?“ Neodškodní, kdepak. Na vině jsou koleje, a ty patří jiné společnosti, oni jen přepravují. Čili za dvojnásobné jízdné s příplatkem si člověk zaslouží přepravu s dvouhodinovým skluzem.

A do toho: Vážení cestující, ve stanici Smíchov vlak nezastavuje...Takže ani já nedostanu to, co jsem si zaplatila. Na Smíchově nevystoupím. Aby bylo zcela jasno! Nevystoupila jsem ani při zpáteční cestě v Plzni - zastávce, poněvadž z důvodu stavebních prací bylo potřeba měnit vlak. A tak všichni velebení cestující hajdy ven. To, že maminku se třemi dětmi a dvěma kufry v Praze nakládala celá rodina, aby ji v cíli zase příbuzní pomohli vystoupit, nikoho nezajímá. Kočáry, kufry, mimina na záda a šupem Avízované přímé spojení se nekoná. Panečku, to je ale jízdní neřád. Bohužel odpovídá podmínkám přepravy. S těmi můžete nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co můžete dělat.

Vážení cestující, děkujeme vám, že jste využili služeb Českých drah. Za vzniklé komplikace se jménem společnosti omlouváme. Děkujeme za pochopení. Toť vše. Však my to chápeme, ale chápete vy nás? Jízdné jsme zaplatili v plné palbě, ačkoli kvalita cestování byla mizerná. Jak hamižné, jak bezohledné, byť přeuctivé!

Náš zákazník, náš pán. Náš cestující, zbytečný krám.

Vážená společnosti ČD, a. s., jménem autorky se omlouvám za komplikace způsobené čtením tohoto blogu. Děkuji za pochopení.

Autor: Sylva Heidlerová | pondělí 8.5.2017 17:21 | karma článku: 38.09 | přečteno: 1516x

Další články blogera

Sylva Heidlerová

Za Pandrholu a jeho koblihu

Zákon o střetu zájmů - novela. Veřejnost sleduje příjmy politiků - ministrů, poradců i primátorů. A jéje. Veřejnost registruje příjmy politiků - starostů, místostarostů, radních i zastupitelů. Nechoď, Vašku, s pány na led...

12.9.2017 v 17:07 | Karma článku: 25.70 | Přečteno: 577 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Narodila se máma

Byla krásná, byla milá, byla chytrá, zkrátka fajn. Navrch radost, uvnitř smutek, a tak trochu skrytý žal. Potkaly jsme se. Co na ni já?

2.8.2017 v 8:59 | Karma článku: 29.86 | Přečteno: 672 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Když jsou rodiče rukojmími svých dětí. Interaktivní blog.

Byli jednou jedni manželé, kteří založili hospodu. Co hospodu - penzion i usedlost. Dřeli do úmoru od nevidím do nevidím, posluhovali zákazníkům i dobytku. A vychovávali tři syny. Nezvonil zvonec, nebyl pohádky konec.

23.7.2017 v 18:50 | Karma článku: 38.80 | Přečteno: 3447 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Bez vody nelze žít. A já byla takový skrblík. A takový škodič!

Parno, dusno, sucho. Požáry! Žízeň! Tiskové agentury napříč světem i náboženstvím hlásají: Lidstvu dochází voda. A bez vody nelze žít, dodávají oslovení odborníci.

26.6.2017 v 6:22 | Karma článku: 38.39 | Přečteno: 2994 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Petr Bajnar

Malá předvolební úvaha

Komu dát hlas v blížících se volbách? Tuto otázku si jistě klade v těchto hodinách a dnech řada občanů ČR.

18.10.2017 v 18:07 | Karma článku: 6.47 | Přečteno: 244 | Diskuse

Tomáš Gayer

Pravá, levá - která je ta pravá?

Téma tohoto dnešního blogu: Pravá nebo levá? Politické strany v tom mají "naprosté" jasno. Ale jak je to v životě ve skutečnosti?

18.10.2017 v 15:44 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 245 | Diskuse

Václav Vít

Kacířské zamyšlení.

Existují věci, které obtížně snášejí legraci. Možná by stálo za to, je v tomto směru drobet otužit a sejmout z nich tíživá tabu.

18.10.2017 v 15:20 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 272 | Diskuse

Ota Luňák

Tajný náčelník

Průvodce psychedelickou terapií. Aby psyechedelika nesloužila k pouhému „zbystřování důvtipu“, je nutné mít hluboký vnitřní zájem a motivaci k transformaci sama sebe.

18.10.2017 v 13:53 | Karma článku: 4.13 | Přečteno: 187 |

Zuzana Hubenakova

Blues o tlustých pažích

Nač chodit kolem horké kaše, je potřeba se postavit čelem k jistému opomíjenému tématu. Tímto společensky přehlíženým předmětem diskuzí jsou... tramtadadáááá: tlusté ruce.

18.10.2017 v 13:34 | Karma článku: 26.91 | Přečteno: 1282 | Diskuse
Počet článků 43 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2372

Žena v přechodném stadiu, která už má něco nažito a leccos i zažito. Ale pořád málo prožito! Motto: Nikdy nezměníš svůj život, dokud nezměníš něco, co děláš denně. John Maxwell



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.