Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když jsou rodiče rukojmími svých dětí. Interaktivní blog.

23. 07. 2017 18:50:57
Byli jednou jedni manželé, kteří založili hospodu. Co hospodu - penzion i usedlost. Dřeli do úmoru od nevidím do nevidím, posluhovali zákazníkům i dobytku. A vychovávali tři syny. Nezvonil zvonec, nebyl pohádky konec.

O blaho synů neúnavně pečovali, vysokoškolská studia dopřáli všem. Vystrojili tři velké svatby, nachystali tři velikánská věna. Nezvonil zvonec, nebyl pohádky konec.

Táta s mámou se neúnavně plahočili dál, teď už hostili i rodiny svých synů - radostně a velkoryse. Vejminek se nekonal, síly však docházely. Nejčastějším hostem se staly bolesti a únava. Stárnoucí pár splnil svůj úkol, své potomky zabezpečil. I nadešel čas předat kormidlo a opustit loď. Avšak stáje, polnosti ani budovy na tři rovné díly nerozdělíš. Rozdrobením ztrácí majetek na hodnotě, to dá rozum. Navíc pokračovat v rodinném podnikání chce jen Pepa. Ten, který ve kšeftu i v ohradnících jako jediný vyrůstal. Zemědělec a hostinský hlavou i srdcem. Avšak jen do té doby než potkal lásku ještě větší. A mezi námi, po té přece nikdo nemůže chtít, aby své právnické vzdělání uplatňovala při práci pokojské. Pozor, nemluvíme o hotelovém řetězci v centru Prahy, ale o penzionu na kraji vsi, který je na přímé účasti rodinných příslušníků založený.

Současní farmáři žili skromně, pilně spořili a pilně budovali. Slevili ze svých snů, a díky tomu obdělávají záviděníhodné statky. Syny mají tři, milují je stejně a stejně je touží i podělit. A v tom je jádro pudla. Břímě a tíhu „rodinného zlata“ je ochoten nést pouze Pepa, i když jeho osobní život patrně dozná újmy. Slávek žije v Praze a chce tam žít dál, ovšem luxusněji. Luboš staví kariéru na poradenství všeho druhu, což obnáší nezvykle dlouhé a náročné začátky. V jejich finančních plánech trčí velikánské mezery, které by měly zaplnit rodinné úspory. Dovolávají se spravedlnosti a požadují stejně, jako by získal Pepa, poněvadž dědictví lze ocenit v milionech. Leč les o kus dál nepřesadíš a pštrosí stádo by na Václaváku působilo přinejmenším nepatřičně

Vyhovět požadavkům zbývajících synů tedy znamená začít prodávat. Ale pak už zase nebude co předávat.

Zajímá vás, jak to dopadlo? Nijak. Babi s dědou stále robotují, s vidinou zachování vlastní podstaty a hodnoty životního odkazu. Ruší lázně, odkládají dovolené. Schází před očima. Ona hubne, citově i tělesně sedřená, připravená rezignovat a všeho se vzdát. On se rozčiluje a trápí, grunt drží zuby nehty. Stali se rukojmími. Ani jeden nechce mezi své děti zasít svár, nechtějí přijít o zbožňovaná vnoučata. A tak raději zaseli svár mezi sebe a přicházejí jeden o druhého. Silou vůle i setrvačností táhnou tu káru naloženou penězi a hořkostí dál. Odbývají sami sebe, hluší ke svým srdcím, která bijí na poplach. A křehké příbuzenské vztahy berou navzdory jejich plahočení za své. Tak jako tak.

Majetek generace rozdělil. Nespojí je, ani bude-li spravedlivě rozmělněn. Nespokojenost a touha po bezpracném blahobytu se dětí už nepustí. Chtějí sklízet to, co nezaseli. Nikdy nebudou mít dost, pokud bude mít ten druhý byť jen zdánlivě víc. Tady je každá rada drahá. Nebo je to mnohem jednodušší?

Co si myslím já?

Jistě – kdo se něčeho dobrovolně vzdá, bude obdarován jinak, to platí vždy, bez ohledu na věk. Problém je, že ti staří nežijí své životy, ale situují se do životů svých dětí. Jinak by našli někoho, kdo by pokračoval v jejich duchu, prodali mu farmu a sami by si výnosu užívali. V krematoriu si už nic nekoupí, tam se nic neprodává. Povinností rodičů je děti vychovat a dát jim vzdělání. A lze-li - potřebnému pomoci v případě nouze. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Co si myslíte Vy?

Autor: Sylva Heidlerová | neděle 23.7.2017 18:50 | karma článku: 38.80 | přečteno: 3447x

Další články blogera

Sylva Heidlerová

Za Pandrholu a jeho koblihu

Zákon o střetu zájmů - novela. Veřejnost sleduje příjmy politiků - ministrů, poradců i primátorů. A jéje. Veřejnost registruje příjmy politiků - starostů, místostarostů, radních i zastupitelů. Nechoď, Vašku, s pány na led...

12.9.2017 v 17:07 | Karma článku: 25.70 | Přečteno: 577 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Narodila se máma

Byla krásná, byla milá, byla chytrá, zkrátka fajn. Navrch radost, uvnitř smutek, a tak trochu skrytý žal. Potkaly jsme se. Co na ni já?

2.8.2017 v 8:59 | Karma článku: 29.86 | Přečteno: 672 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Bez vody nelze žít. A já byla takový skrblík. A takový škodič!

Parno, dusno, sucho. Požáry! Žízeň! Tiskové agentury napříč světem i náboženstvím hlásají: Lidstvu dochází voda. A bez vody nelze žít, dodávají oslovení odborníci.

26.6.2017 v 6:22 | Karma článku: 38.39 | Přečteno: 2994 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Petr Bajnar

Malá předvolební úvaha

Komu dát hlas v blížících se volbách? Tuto otázku si jistě klade v těchto hodinách a dnech řada občanů ČR.

18.10.2017 v 18:07 | Karma článku: 6.47 | Přečteno: 244 | Diskuse

Tomáš Gayer

Pravá, levá - která je ta pravá?

Téma tohoto dnešního blogu: Pravá nebo levá? Politické strany v tom mají "naprosté" jasno. Ale jak je to v životě ve skutečnosti?

18.10.2017 v 15:44 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 245 | Diskuse

Václav Vít

Kacířské zamyšlení.

Existují věci, které obtížně snášejí legraci. Možná by stálo za to, je v tomto směru drobet otužit a sejmout z nich tíživá tabu.

18.10.2017 v 15:20 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 272 | Diskuse

Ota Luňák

Tajný náčelník

Průvodce psychedelickou terapií. Aby psyechedelika nesloužila k pouhému „zbystřování důvtipu“, je nutné mít hluboký vnitřní zájem a motivaci k transformaci sama sebe.

18.10.2017 v 13:53 | Karma článku: 4.13 | Přečteno: 187 |

Zuzana Hubenakova

Blues o tlustých pažích

Nač chodit kolem horké kaše, je potřeba se postavit čelem k jistému opomíjenému tématu. Tímto společensky přehlíženým předmětem diskuzí jsou... tramtadadáááá: tlusté ruce.

18.10.2017 v 13:34 | Karma článku: 26.91 | Přečteno: 1282 | Diskuse
Počet článků 43 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2372

Žena v přechodném stadiu, která už má něco nažito a leccos i zažito. Ale pořád málo prožito! Motto: Nikdy nezměníš svůj život, dokud nezměníš něco, co děláš denně. John Maxwell



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.